Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula byl 25. srpna 2025 hostem pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Ve studiu otevřeně hovořil o hrozbě rozpočtového provizoria, o napjatých jednáních o růstu platů i o vládní strategii, kterou označil za „fatálně nezvládnutou“.

Rozpočtové provizorium jako hrozba

Česko čelí hrozbě kvůli nejasnostem kolem návrhu státního rozpočtu. Může totiž spadnout do rozpočtového provizoria. „První časová osa je, že vláda podle zákona o státním rozpočtu musí předložit sněmovně do 30. září návrh rozpočtu. Pokud se po volbách podaří schválit státní rozpočet, provizorium nehrozí. Pokud ne, budou výdaje omezeny na jednu dvanáctinu původně navrhovaných. A pokud by to trvalo dlouho, může to ovlivnit celou ekonomiku.“

Josef Středula varoval, že příprava rozpočtu před volbami je vždy citlivá. „Končící vláda může dát do vínku té nové docela vážný problém. Nová vláda se nemusí ztotožnit s výdaji ani s jejich prioritizací. Pak členové nové vlády často říkají, že za to nemohou, že jim to připravila vláda před námi. Je to náš politický folklór,“ uvedl v pořadu Josef Středula.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů navíc současná vláda nepracuje transparentně. „Dříve byl první návrh rozpočtu hotov v červnu. Tato vláda nezveřejnila žádný rámec, ačkoli rozpočet se začíná připravovat už v únoru. Veřejnost ani tripartita, bohužel, nevědí nic, a to je velmi závažné, zvlášť pak před volbami. Přitom deficit 280 miliard korun je obří.“

Odbory chtějí 10% navýšení platů

Velké téma rozhovoru představovalo vyjednávání o růstu platů státních zaměstnanců. Odbory žádají 10% zvýšení tarifů od ledna 2026. „Problém je, že to mělo být už v prvním pololetí. Chtěli jsme se vyhnout předvolebnímu dohadování, ale vláda nás nevyslyšela. Teď se to stalo součástí politického boje,“ upozornil Josef Středula.

Podle něj je růst příjmů zaměstnanců klíčový nejen pro životní úroveň, ale i pro hospodářství. „Buď chce vláda chudé zaměstnance, nebo kvalitní veřejnou správu. Propady, které způsobila inflace, je třeba dorovnat. Příjem zaměstnanců je extrémně důležitou investiční pobídkou. Spotřeba obyvatel tvoří více než 50 % HDP. Jestliže zaměstnancům nebude přidáno, zapomeňme na hospodářský růst.“

Předseda ČMKOS se rovněž vyjádřil k otázce minimální mzdy, která od ledna 2025 činí 22 400 korun. „Je to částka, s níž je velice problematické přežít. Požadovali jsme, aby minimální mzda byla alespoň 50 % průměrné mzdy, tedy podle doporučení Evropské komise. Zvýšení minimální mzdy ale neznamená, že se zvedne celá mzdová hladina. Vláda navíc zrušila zaručené mzdy, což považujeme za krátkozraké,“ upozornil Josef Středula.

Kritika vlády: inflace i daňové chyby

Josef Středula ostře kritizoval také vládní přístup k inflaci a daňové politice. „Díky ideologickému přístupu vlády jsme měli nejhorší inflační výsledek, jaký jsme si uměli představit. Deficit způsobilo mimo jiné i zrušení superhrubé mzdy. Varovali jsme, že to bude mít fatální důsledek, ale naše vláda to dalšími opatřeními ještě zhoršila,“ uvedl Josef Středula.

Podle ČMKOS je nutné znovu otevřít debatu o EET, daňové progresi či daních z nemovitostí. „Nemůžeme si myslet, že budeme Dánskem, když máme složenou daňovou kvótu 32 %, zatímco v Dánsku je 47 %. Kdybychom měli stejnou kvótu, měli bychom přebytek 300 miliard korun.“

Na závěr Josef Středula shrnul, že bez zásadní změny přístupu vlády k přípravě rozpočtu, k daním i k růstu příjmů zaměstnanců hrozí české ekonomice stagnace. „Česká republika by se měla soustředit na hospodářský růst a na ty, kdo daně neplatí. Peníze na vyšší platy existují, jen je otázkou, zda bude politická vůle je najít,“ uzavřel předseda ČMKOS.

Historický milník pro jihokorejského dopravce

V rámci ceremoniálu ve Washingtonu, který následoval po setkání jihokorejského a amerického prezidenta, podepsala Korean Air kontrakt na 103 nových letadel. Tento krok je největším nákupem v historii společnosti a významně posílí její postavení na globálním leteckém trhu.

Detaily objednaných letadel

• Boeing 787-10 Dreamliner: nejdelší varianta Dreamlineru s doletem až 15 700 km, cestovní rychlost 0,85 Machu, pokročilá konstrukce z kompozitních materiálů s úsporou paliva až 20 %.

• Boeing 777-9: největší dvoumotorové letadlo na světě, kapacita až 426 cestujících.

• Boeing 737 MAX 10: nejdelší varianta rodiny MAX, až 230 cestujících.

• Boeing 777-8F: nákladní verze pro posílení cargo segmentu.

Celková investice zahrnuje také nákup náhradních motorů a dvacetiletou smlouvu na údržbu ve spolupráci s GE Aerospace a CFM International.

Fúze s Asiana Airlines a ekonomické dopady

Nákup letadel přichází v období dokončení fúze Korean Air s Asiana Airlines, což vytváří jednu z největších leteckých společností na světě. Integrace nové flotily přinese nejen expanzi provozní kapacity, ale i významný ekonomický dopad pro letecký průmysl a spolupráci s americkými výrobci.

Technologické inovace a udržitelnost

Nová letadla budou vybavena technologiemi pro vyšší palivovou účinnost a nižší emise, což odpovídá závazku Korean Air k udržitelnosti. Interiéry 777-9 a 787-10 jsou navrženy pro maximální komfort cestujících na dlouhých trasách.

Expanzivní strategie a budoucnost

Dohoda podtrhuje ambiciózní expanzní strategii Korean Air a otevírá nové příležitosti na trzích Severní a Jižní Ameriky. Přidáním 72 letadel do flotily se Korean Air stává ještě silnějším globálním hráčem, připraveným konkurovat na mezinárodní scéně.

---

Boeing jedná s Čínou o rekordní objednávce až 500 letadel

 

Americký výrobce letadel Boeing je podle dostupných informací ve fázi pokročilých jednání s čínskými aerolinkami o dodávce až 500 nových strojů. Pokud by byla dohoda skutečně uzavřena, šlo by o jednu z největších zakázek v historii civilního letectví a zároveň významný posun v obchodních vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.

 

 

Politika jako klíčový faktor

Podle analytiků probíhají jednání velmi intenzivně a jejich výsledek závisí nejen na obchodních parametrech, ale především na politických gestech mezi Washingtonem a Pekingem. Administrativa prezidenta Joea Bidena nadále udržuje cla na čínské zboží, která byla zavedena už za prezidenta Donalda Trumpa, a vztahy obou velmocí komplikují i další ekonomické sankce. Úspěšná dohoda by proto znamenala nejen významný obchodní úspěch Boeingu, ale i posun v diplomatických vztazích.

Dlouhá historie spolupráce i překážek

Boeing má na čínském trhu dlouhou tradici. Poslední roky však poznamenaly komplikace – od obchodní války přes uzemnění typu 737 MAX po tragických nehodách až po pandemii. Obnovení provozu tohoto typu v Číně na konci roku 2021 bylo pro výrobce zásadním krokem k návratu důvěry.

Jaká letadla jsou ve hře

Detaily o složení objednávky zatím nejsou oficiální, ale očekává se kombinace úzkotrupých strojů 737 MAX pro vnitrostátní linky a širokotrupých modelů 787 Dreamliner či 777X pro dálkové tratě. Čínská vláda údajně konzultuje potřeby s jednotlivými dopravci, aby objednávka odpovídala dlouhodobým plánům flotil.

Airbus jako přímý konkurent

Jednání Boeingu probíhají v době, kdy se zároveň spekuluje o možné obdobně velké objednávce od evropského Airbusu. Ta by mohla být oznámena během nadcházejících diplomatických návštěv evropských lídrů v Číně. Rivalita mezi oběma výrobci tak dostává nový rozměr a čínský trh se opět potvrzuje jako klíčové bojiště globálního leteckého průmyslu.

Významný milník pro Boeing

Pro Boeing by případná zakázka znamenala nejen obrovský ekonomický přínos, ale i symbolický úspěch po sérii složitých let. V kombinaci s nedávnými velkými objednávkami z Blízkého východu by to byl další krok k upevnění jeho pozice na světových trzích